|
|
Vliv proplachování dusíkem na stabilitu TL dozimetrů pro Harshaw TLD 3500
KUBÍNOVÁ, Kateřina
Při celotělovém ozařování rotační technikou TSEI je nezbytně nutné znát dávky dosažené při ozařování pacienta. Na kritická místa na těle pacienta se umísťují dozimetry. V Nemocnici České Budějovice, a.s., jsou pro in-vivo dozimetrii aplikovány termoluminiscenční detektory TLD 100. Pro jejich vyhodnocování je použito přístroje Harshaw 3500. V návodu výrobce vyhodnocovacího zařízení, firmy Thermo Fisher Scientific, je doporučení na vyhodnocování jednotlivých dozimetrů v dusíkové atmosféře. Cílem předložené bakalářské práce je srovnat citlivost vyhodnocení dozimetrů v normální atmosféře a v dusíkové atmosféře. Experimentálním šetřením a následujícím statistickým vyhodnocením jsem dospěla k potvrzení nulové hypotézy. Nulová hypotéza předpokládá, že střední hodnoty faktoru citlivosti odezvy dozimetru jsou při obou postupech stejné. Zjištění podporuje domněnku, že není nutné na postupu práce zaměstnanců onkologického oddělení nic měnit a vyhodnocení dozimetrů je v souladu s nejlepší praxí. Stálost vyhodnocení zajišťuje již vypálení v peci, které eliminuje vliv drobných nečistot, prachu a mastnoty ulpělých na dozimetrech při aplikaci na pacienta. Současně zabrání i vlivu fadingu v průběhu každého vyhodnocení.
|
|
|
Radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny
DAŇOVÁ, Kristína
Na oddělení nukleární medicíny se používají k diagnostice, terapii a k výzkumným účelům otevřené radioaktivní zářiče. Ve všech případech se využívá ionizující záření. Protože byly popsány i negativní účinky tohoto záření, bylo třeba systematicky omezit ozáření osob a chránit životní prostředí. Název mojí bakalářské práce je: "Radiační ochrana personálu a pracovníků na oddělení nukleární medicíny. " Práce je členěná na několik kapitol. Začátek první teoretické části je věnován historii vzniku radiační ochrany a institucím. Dále je v práci popsána nukleární medicína, vybavení a skladba oddělení všeobecně, a v závěru i konkrétně na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice a.s. (dále ONM ČB). Bylo definováno ionizující záření a jeho biologické účinky na organismus, veličiny a jednotky, které je charakterizují. Značná část se věnuje principům radiační ochrany, monitorování osob, pracovišť i výpustem. Práce se taky zabývá dozimetrií a popisuje druhy použitých dozimetrů. Vyhodnocuje riziko vnějšího a vnitřního ozáření. Cílem této práce bylo analyzovat zákony a vyhlášky, které se týkají radiační ochrany a zjistit její efektivní využívaní u personálu a pacientů na ONM ČB. Následujícím cílem bylo rozebrat radiační ochranu pacientů na oddělení nukleární medicíny, a též radiační ochranu pacientů a personálu na lůžkové části. Výzkumná otázka zněla: "Je radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice a.s. dostatečně optimalizována?" Metodikou výzkumu bylo shromáždit a zaznamenat materiály z nukleární medicíny v Českých Budějovicích, porovnat dávky z termoluminiscenčních dozimetrů u personálu na ambulantní a lůžkové části a porovnat dávky z prstového a celotělového termoluminiscenčního dozimetru. V praktické části byly detailně zapsané do tabulek a grafu efektivní a ekvivalentní dávky pracovníků ambulantní i lůžkové části ONM ČB za období 2009 - 2013. Ambulantní část tvoří 15 zaměstnanců. Na lůžkové části soubor tvořili 3 zdravotní sestry a 1 sanitářka. U nich byly zapsané i efektivní dávkové ekvivalenty Hp(10) za jednotlivé měsíce po dobu pěti let. Porovnané byly osobní dozimetry, a to termoluminiscenční celotělový a prstový dozimetr. Hodnoty ekvivalentních dávek HT u prstového TLD byly zaznamenané u dvou pracovnic. Data pro nemocnici ČB vyhodnotila Celostátní služba osobní dozimetrie, s.r.o. (dále CSOD) v Praze, jako společnost, která v naší zemi poskytuje více než 20 let dozimetrické služby. Porovnány byly s limity pro radiační pracovníky, které se řídí vyhláškou SÚJB č. 389/2012 Sb., ze dne 16. listopadu 2012, kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Výsledky práce poukázaly na velmi dobrou úroveň radiační ochrany v nemocnici ČB a zavedených opatření na ochranu personálu a pacientů vůči nepříznivým vlivům ionizujícího záření. Práce je obohacena o diskuzi, v které jsou výsledky porovnané s odbornými poznatky shrnutými v teoretické části. Na výzkumnou otázku lze odpovědět: "Ano, radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny v nemocnici České Budějovice je dostatečně optimalizována." Tahle práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty bakalářského oboru radiologický asistent.
|
|
|
Využití osobní dozimetrie na jaderných elektrárnách v zahraničí
KAUCA, Michal
V této práci je provedena analýza využití osobní dozimetrie na jaderných elektrárnách v zahraničí a porovnání jednotlivých typů osobních dozimetrů při srovnání se situací v České republice. Na základě informací získaných z vybraných jaderných provozů je zde provedeno kvalitativní srovnání využití jednotlivých druhů osobní dozimetrie a porovnání se situací v České republice. Ve své práci jsem zvolil způsob získávání dat cestou e-mailů. Na základě získaných informací jsem pak provedl vlastní porovnání, jak bylo cílem této práce. Porovnáním situace v oblasti radiační ochrany pak bylo zjištěno, že použité osobní dozimetry v zahraničí a v České republice jsou většinou stejného druhu. Některé země včetně České republiky přecházejí k legalizaci osobního elektronického dozimetru jako primárního prostředku v rámci radiační ochrany. Zajímavostí v tomto směru je situace na Slovensku, kde od tohoto typu dozimetru jako primárního po nějaké době upustili a vrátili se k předchozím typům dozimetrů. Další zvláštností je, že v Japonsku jsou schválené limity radiačních pracovníků v kontrolovaném pásmu i pro těhotné ženy, což v ostatních zemích není běžné. Práce poukazuje na vliv osobní dozimetrie na úroveň radiační ochrany v jaderném zařízení a také na návaznost bezpečnostních opatření v osobní dozimetrii na přijatou legislativu ve vybraných zemích, stejně jako na nezastupitelnost kontroly, kompetenci personálu i pokračující výzkum a vývoj v oblasti osobní dozimetrie. Ochranu před zářením a osobní dozimetrii zítřka je třeba vidět globálně. Osobní dozimetrie se bude muset stát nejen jako dosud národní, ale také mezinárodní záležitostí. Nový vývoj v oblasti pasivních a elektronických dozimetrů až po hotové globální koncepty kontroly je již dnes v mnoha zemích s elánem provozován a stále více se nabízí na mezinárodním trhu.
|
host ::
RSS.